Podzim je období, kdy se nabírají nejen noví zaměstnanci, ale také externisté. Právě spolupráce s nimi může vykazovat známky nelegálního švarcsystému. Ověřte si, jestli pro vás vaši obchodní partneři na švarcsystém nepracují. Jak ho poznat a jak se kontroluje, jsme pro vás shrnuli ve spolupráci s Lenkou Gomez Tomčalovou, vedoucí advokátkou pro pracovní právo v KPMG Legal.
Co je to švarcsystém?
Švarcsystém je takový typ spolupráce, který vykazuje znaky závislé práce, ale není sjednán na pracovní smlouvu, ani na DPP či DPČ. Je tedy vykonáván mimo rámec pracovněprávního vztahu. Místo toho bývá vykonáván na obchodní smlouvu, například smlouvu o dílo.
„Pracovník tedy nepobírá za svoji práci mzdu, ale fakturuje finanční odměnu jako OSVČ. Formálně vystupuje jako obchodní partner zaměstnavatele, fakticky pro něj ale vykonává závislou práci,“ upřesňuje Lenka Gomez Tomčalová.
Vzhledem k tomu, že zákon o zaměstnanosti definuje nelegální práci mimo jiné jako výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah, je práce na švarcsystém nelegální.
Jak poznat švarcsystém
- Spolupráce probíhá na základě obchodní smlouvy (např. smlouva o dílo, smlouva o spolupráci) místo pracovní smlouvy nebo dohody o provedení práce, případně dohody o pracovní činnosti.
- Jedná se o vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti obchodního partnera, nikoli vztah dvou nezávislých subjektů.
- Výkon práce probíhá jménem a podle pokynů zaměstnavatele, kdy zaměstnavatel svého obchodního partnera „úkoluje.“
- Chybí „zaměstnanecká“ práva – obchodní partner nemá nárok na standardní zaměstnanecké výhody, jako je dovolená nebo odstupné.
- Obchodní partner využívá technologické i materiální vybavení zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění.
- Obchodní partner fakturuje měsíčně stejnou či podobnou paušální částku.
- Smlouva neobsahuje běžná zajištění povinností obchodního vztahu například v podobě smluvních pokut apod.
- Po obchodním partnerovi je vyžadována osobní přítomnost, zakazuje se mu používat subdodavatele a často je smluvně omezen ve spolupráci s jinými subjekty.
- Charakter poskytované služby odpovídá práci, která je standardně u zaměstnavatele vykonávána v pracovním poměru.
- Zaměstnavatel nemá odpovědnost za pracovní podmínky obchodního partnera.
„Dříve bývala jedním z definičních znaků nelegální práce v podobě švarcsystému soustavnost, resp. dlouhodobost, ale ta se při kontrolách ze strany inspektorátu práce špatně prokazovala. Proto od 1. ledna 2024 už soustavnost definičním znakem nelegální práce není,“ vysvětluje Lenka Gomez Tomčalová.
Odhalování nelegální práce
Při švarcsystému zaměstnavatel neodvádí za „obchodního partnera“ sociální, ani zdravotní pojištění. Stát tak přichází o nemalé finanční prostředky.
I z tohoto důvodu se na nelegální práci zaměřuje Státní úřad inspekce práce. Jeho kontroly mohou být ohlášené i neohlášené. Od 1. ledna 2025 mají navíc inspektoři mimo jiné možnost pořizovat audiovizuální záznamy bez vědomí kontrolovaných osob.
„Inspektoři při kontrolách kladou otázky pracovníkům i zaměstnavatelům. Zjišťují například, komu je pracovník podřízen, kdo kontroluje jeho práci, kdo mu uděluje pracovní úkoly nebo jaká je jeho pracovní doba či odměna,“ přibližuje průběh kontrol advokátka.
Jaké hrozí pokuty?
Za využívání švarcsystému hrozí vysoké sankce zejména zaměstnavateli. Ten může dostat pokutu od 50 tisíc do deseti milionů korun a od loňska navíc zákaz činnosti až na dva roky.
„Od ledna 2025 také platí, že rozhodnutí o přestupku může být z důvodu prevence a pro odrazující efekt zveřejněno na úřední desce Státního úřadu inspekce práce po dobu jednoho roku. To může představovat relativně vysoké reputační riziko,“ dodává Lenka Gomez Tomčalová.
Pokud inspektorát práce uzavře svoje šetření tím, že došlo ke spáchání přestupku – výkonu nelegální práce, resp. umožnění výkonu nelegální práce, obvykle postoupí protokol ohledně tohoto zjištění i finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně apod. Obě strany (zaměstnavatel i „obchodní partner“) mohou být proto později vyzvány k doplacení daně a odvodů zdravotního, nemocenského a sociálního pojistného včetně penále.
Ne vždy je to švarcsystém
Je však třeba dodat, že ne každý obchodní vztah mezi firmou a živnostníkem spadá do kategorie švarcsystému. Proto také inspektoři, pokud provádějí kontroly, hodnotí každý případ individuálně. Důležitější než to, co je napsáno ve smlouvě, je, jak vypadá smluvní vztah v praxi.