Whistleblowing znamená v překladu zapískat na píšťalku. Myslí se tím, že někdo upozorní na protiprávní jednání. To mohou být zaměstnanci a další osoby. Podle nově platného zákona jsou tito oznamovatelé chráněni proti odvetným opatřením. Co všechno mohou oznámit a jak při tom mají postupovat?
Jestliže pracujete ve větší firmě, přesněji takové, která má víc než 250 zaměstnanců, už jste nejspíš o whistleblowingu v práci slyšeli. Tyto firmy měly totiž zákonnou povinnost zavést whistleblowing 1. srpna letošního roku do praxe. Zatímco menší firmy, nad 50 zaměstnanců, mají stejnou povinnost až od 15. prosince 2023.
Co se myslí „nekalým“ jednáním, na nějž se whistleblowing vztahuje?
Podle zákona se jedná o protiprávní jednání týkající se celé řady oblastí: zadávání veřejných zakázek, finanční služby a předcházení praní peněz a financování terorismu, bezpečnost a soulad výrobků s předpisy, ochrana životního prostředí a veřejného zdraví. Může se tedy jednat například o situaci, kdy víte, že firma, v níž pracujete, vypouští do řeky škodlivé látky nebo prodává zdraví nebezpečné zboží.
Spadá sem ale také protizákonná diskriminace, šikana či sexuální obtěžování na pracovišti. Firmy si však mohou stanovit kodex jednání, na jehož porušení se whistleblowing vztahuje. Toto vymezení nesmí být užší, než stanovuje zákon, ale může být širší.
V každém případě platí, že oznamovatel, který se chce domoci nápravy, by měl uvádět co nejkonkrétnější informace, a pokud je má k dispozici, pak i předložit důkazy, kterými může svá tvrzení doložit, třeba příslušné dokumenty, nahrávky apod.
Kdo všechno může oznámení podat?
Okruh těch, kdo mohou podávat oznámení, definuje sama firma či instituce. Tento okruh osob však opět nesmí být užší, než udává zákon, tj. minimálně zaměstnanci (včetně osob pracujících na základě dohod o provedení práce), a to i ti bývalí nebo ti, kteří se o práci teprve ucházejí. Když si firma či instituce stanoví, že kromě nich to mohou být například i dodavatelé nebo obchodní partneři, musí se jejich oznámeními zabývat. Kdo všechno může být oznamovatelem, má firma povinnost uvést v rámci informací o whistleblowingu.
Jakým způsobem může být oznámení podáno?
Firmy mají zákonnou povinnost zřídit vnitřní oznamovací kanály, které umožní podávat oznámení písemně, ústně a na žádost oznamovatele i prostřednictvím osobní schůzky. Oznamovací kanály by měly být zabezpečené a přístup k nim by měla mít pouze tzv. příslušná osoba. Tou může být jen fyzická osoba, která splní zákonné požadavky, je do své role formálně jmenovaná a osobně odpovídá za výkon této funkce. Při pochybení může dostat pokutu až 100 000 korun.
Lze podávat oznámení anonymně?
Zákon stanovuje, že má-li být oznamovatel chráněn proti odvetným opatřením, musí uvést své jméno, datum narození, případně jiný identifikační údaj, podle něhož je možné určit jeho totožnost. Zaměstnavatel se však může rozhodnout jinak a anonymní oznámení přijímat a řešit.
Co se myslí ochranou oznamovatele?
Že je oznamovatel chráněn před odvetnými opatřeními, jako je ztráta místa, snížení platu, sesazení z vedoucí funkce, uložení kárného opatření apod. Ochrana se týká nejen oznamovatele, ale také osob jemu blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení. Platí ovšem, že informace, které oznamovatel poskytne, nesmějí záměrně klamat, jinak se na něj ochrana nevztahuje.
Co musí podle zákona nastat poté, co bylo oznámení podáno?
Jste-li oznamovatel, musíte do 7 dní dostat vyrozumění, že bylo vaše oznámení přijato. Dále musíte do 30 dní obdržet posouzení svého oznámení; u složitých případů se řešení může protáhnout o 30 dní až dvakrát. Vždy však musí být oznamovatel informován o prodloužení této lhůty. Vyšetřovatel se během ní rozhodne, jak bude celou věc prošetřovat – může poslat oznamovateli doplňující dotazy, vyžádat si různé informace, přizvat si řešitele apod.
Co by mělo být výsledkem oznámení?
Výsledkem by měl být závěr, zda jednání je, nebo není společensky škodlivé, a to v rámci zákona, případně kodexu firmy. Závěr však může být i takový, že se nekalé jednání nepodařilo prokázat, pokud nastane důkazní nouze. Vyšetřovatel by však měl vyčerpat všechny možnosti, jak si důkazy opatřit.
Co když s výsledkem jako oznamovatel nesouhlasím?
Například v mezinárodních firmách můžu využít vnitřní kanál celé korporace, nikoliv jen lokální pobočky. A je tu také oznamovací systém ministerstva spravedlnosti, kam se můžu jako oznamovatel rovněž obrátit, a to dokonce ještě dřív, než využiji vnitřní informační kanál ve svém zaměstnání. To připadá v úvahu zejména tam, kde firemní oznamovací kanál nefunguje nebo se oznamovatel domnívá, že jeho oznámení nebude dostatečně prošetřeno, případně nebude ochráněna jeho identita a hrozila by mu ze strany zaměstnavatele odvetná opatření. Případně lze oznámit přestupek, podat trestní oznámení, podnět k inspektorátu práce apod.
Firmy v říjnu zintenzivňují nábor. Mrkněte se, jestli by některá z nabídek na Prace.cz nebyla pro vás „jak dělaná“.