Od začátku roku 2025 mohou firmy zavést nový režim, který posouvá pružnou pracovní dobu na další úroveň – samorozvrhování. Dává zaměstnancům i brigádníkům možnost plánovat si pracovní dobu podle svých potřeb. Kdo tento systém ocení a co je třeba, aby v praxi dobře fungoval?
Jak už samotný název napovídá, jedná se o flexibilní způsob organizace práce, který vám umožní naplánovat si pracovní dobu podle vlastních potřeb.
Pro koho je vhodné
Ideální je především pro profese, kde se práce jednoho nemusí odehrávat ve stejnou dobu nebo přímo navazovat na úkony ostatních. Například účetní, fakturant/ka, prodejce po telefonu nebo administrativní pracovník či pracovnice mohou samorozvrhování dobře využít.
Dohodu o samorozvrhování pracovní doby je možné nyní uzavřít i s lidmi pracujícími na dohodu. To je pro zaměstnavatele i zaměstnance velmi praktické. Novela z října 2023 totiž stanovila povinnost zaměstnavatele rozvrhovat pracovní dobu písemně předem právě i dohodářům, což působilo v praxi problémy.
Samorozvrhování není pro každého
Některé profese vyžadují pevnou pracovní dobu a stálou přítomnost zaměstnanců na pracovišti, aby mohl provoz nebo služba fungovat bez přerušení. Typickým příkladem jsou prodavači, skladníci, zdravotníci, hasiči nebo pracovníci ve výrobě.
Nehodí se ani pro nováčky nebo méně zkušené zaměstnance, kteří potřebují pravidelné vedení a dohled. Stejně tak není možné v profesích, kde musí tým fungovat najednou ve stejnou dobu – třeba na stavbách, kde jedna činnost závisí na druhé.
Co vás čeká, když přejdete na samorozvrhování
Zaměstnavatel s vámi uzavře písemnou dohodu buď samostatně, nebo jako součást pracovní smlouvy a dále se s vámi dohodne na dalších podmínkách, které mohou, ale nemusí být součástí písemné dohody:
- Plánování a evidence pracovní doby
Jak a do kdy musíte oznámit nadřízenému svůj rozvrh pracovní doby? Do kdy je možné plán případně změnit? Zaměstnavatel také může stanovit, kdy si práci plánovat můžete, a kdy naopak ne – například o víkendech, svátcích nebo v určité části dne (během noci). Evidenci pracovní doby sice povede zaměstnavatel, ale odpracovaný čas si budete muset pravidelně zaznamenávat sami. Přesčasy jsou pak možné pouze se schválením nebo nařízením vašeho nadřízeného.
- Využívání fiktivního rozvrhu
Pokud vás zaskočí nemoc, čerpáte dovolenou nebo vyrážíte na pracovní cestu, váš běžný plán jde stranou a nastupuje fiktivní rozvrh pracovní doby, například od 7:00 do 15:30. To znamená, že při nemoci dostanete nemocenskou vypočítanou podle rozvrhu, a ne pouze za 5 hodin, které jste si původně naplánovali.
- Délka vyrovnávacího období
Je to způsob, který hlídá pořádek v odpracovaných hodinách. Jde o dohodnutou dobu, během které musíte odpracovat stanovený počet hodin. Maximální délka může být 26 po sobě jdoucích týdnů, přičemž kolektivní smlouva umožňuje prodloužit vyrovnávací období až na 52 týdnů.
Pokud například máte vyrovnávací období 10 týdnů a váš úvazek je 40 hodin týdně, znamená to, že za těchto 10 týdnů odpracujete celkem 400 hodin. Záleží je na vás, jestli si jeden týden naplánujete 50 hodin a další třeba o deset méně. Důležité je, že celkový počet hodin odpovídá vašemu úvazku a dohodnutým podmínkám.
Pozor: I při samorozvrhování platí pravidla – směna nesmí být delší než 12 hodin, je také potřeba dodržovat pauzy během dne a mít zajištěný odpočinek mezi směnami i volno během týdne, jak stanovuje zákoník práce.
Jak lze dohodu ukončit?
Pokud zjistí jedna nebo druhá strana, že jí tato forma spolupráce nevyhovuje, má možnost od ní upustit. Stačí se dohodnout na ukončení dohody o rozvržení pracovní doby, nebo tuto dohodu vypovědět, a to i bez udání důvodu. Pokud si předem nesjednáte jinou lhůtu, platí výpovědní doba 15 dní. Ta začíná běžet dnem, kdy druhá strana obdrží výpověď.
Zaujalo vás samorozvrhování pracovní doby, ale ve vašem zaměstnání na ní nechtějí přistoupit, nebo ji vaše profese neumožňuje? Najděte si na Práce.cz místo, kde to půjde.