Měl kvetoucí byznys – vozil do Česka známé zahraniční kapely a hudebníky. Zhruba před rokem byl Martin Fořt nucen s podnikáním přestat. Musel ale živit rodinu. A tak vzal práci kurýra v online supermarketu Rohlik.cz. Jaké je změnit v padesáti letech radikálně zaměstnání? A co všechno přitom člověk může získat?
Práci v showbyznysu se věnoval Martin Fořt téměř třicet let. Přivážel do Česka zvučná jména zahraniční hudební scény, jako jsou kapely The Prodigy, Faith No More, Kosheen, Public Enemy, Scooter nebo třeba operní zpěvák José Carreras či popová interpretka Anastacia. Podařilo se mu vybudovat si jméno mezi hudebními manažery a promotéry, dával práci řadě lidí. „V posledních letech jsem měl výborně nastavený work-life balance. Nemusel jsem se udřít, abych vydělával přesně tolik peněz, kolik jsem potřeboval,“ vzpomíná padesátiletý muž na idylickou dobu před březnem 2020.
Pak se všechno změnilo. V důsledku nastupující pandemie jeho byznys ze dne na den zamrzl. Martin Fořt chvíli vyčkával, na podzim ale pochopil, že situace se jen tak nezmění a snažil se sehnat si práci odpovídající jeho kvalifikaci. Absolvoval několik pohovorů, jenže neuspěl. Peníze rychle docházely a bylo potřeba zabezpečit čtyřčlennou rodinu. Od známé se v té době dozvěděl, že online obchod s potravinami Rohlik.cz nabírá kurýry na rozvoz zboží zákazníkům a slušně je platí. Nejdřív mu taková práce přišla za hranou toho, co by byl ochoten dělat. Ale pak si uvědomil, že není na co čekat.
Najít momenty, které mě baví
Když se ukázalo, že pro práci kurýra splňuje všechny předpoklady, absolvoval první jízdy se dvěma školiteli. Objížděl s nimi zákazníky podle seznamu v aplikaci. „Oba byli skvělí. Ukázali mi všechno potřebné a při celodenním ježdění v autě jsme si o sobě i leccos řekli,“ hodnotí zpětně Martin Fořt.
Postupně přicházel na to, jak fungovat v novém zaměstnání. Sám si ověřil, že být dobrým kurýrem není nic jednoduchého. „Je potřeba myslet na spoustu drobných úkonů týkajících se například logistiky. Zpočátku člověk neví, co má prioritu, a může ho to stresovat, ale to se postupně naučí odbourat.“ Zjistil také, že nejrychleji člověk pracuje, když jedná v klidu a s rozvahou.
V nové práci si navíc našel momenty, které ho na ní vyloženě baví. Jedním z nich je kontakt s velkým množstvím nejrůznějších lidí. „Člověk při této práci opravdu vyleze ze své sociální bubliny,“ směje se Martin Fořt. Kontakt s každým zákazníkem prý trvá jen pár minut, někdy vteřin, ale i tak je potřeba přijít na to, jak s každým z nich mluvit. „Je to obrovská škola komunikace,“ ověřil si hudební manažer. V autě si navíc pouští oblíbenou muziku, což je další příjemný „moment“, který ho v novém zaměstnání těší.
Porazit vlastní ego!
Martin Fořt připouští, že práce kurýra je poměrně náročná, i když je adekvátně ohodnocena. „Člověk si velmi slušně vydělá, ale není to zadarmo,“ shrnuje kurýr se čtyřměsíční praxí. Překvapilo ho, kolik energie, především fyzické, byl schopen v sobě najít, když bylo najednou potřeba pracovat a neustále být „na place“, tedy v kontaktu s klienty. Přesto si směny volí tak, aby sám sebe „neodrovnal“.
Nejvíc energie prý ušetřil, když se přestal považovat za oběť, stěžovat si a řešit vlastní ego. „Běželo mi hlavou, čeho všeho jsem dosáhl, kolik jsem řídil akcí i lidí, a teď že řídím leda tak auto,“ přiznává. Teprve po té, co svou situaci přijal a smířil se s ní, dokázal ji přiznat i známým. To také nebylo snadné. „V okamžiku, kdy jsem udělal ,coming out‘, se mi obrovsky ulevilo,“ podotýká s úsměvem Martin Fořt. Reakce okolí byla ostatně velmi příznivá, rodiče i přátelé mu vyjadřovali podporu a ocenili, že se dokázal postarat o rodinu.
Hudební manažer navíc poznal, že není sám. V práci, mezi nově nabranými kurýry, se setkal s lidmi všemožných profesí – od podnikatelů přes muzikanty po bývalé zaměstnance v letecké dopravě. Ti všichni vyřešili zmrazení svého oboru stejně jako on.
Nespoléhat jen na jeden „job“
Jak dlouho bude ještě jezdit jako kurýr, Martin Fořt zatím netuší. Nedělá si však iluze o tom, že se jeho branže v dohledné době rozjede, nebo dokonce dosáhne „předpademických“ obratů. Poučil se a své příjmy by do budoucna rád diverzifikoval, tedy rozložil mezi více oborů podnikání. Nápady má. A práce kurýra? „Úplně na hřebík bych ji pověsit nechtěl. Nakonec je to určité know-how. Dokážu si představit, že bych třeba den dva v týdnu jezdil i v budoucnu, až se situace zase zlepší,“ plánuje Martin Fořt.