Zkrácený úvazek se může hodit v různých životních situacích: Když někdo pečuje o blízké, chce studovat nebo si přivydělat jinde. Kdo má na kratší pracovní dobu ze zákona nárok, jak si o ni požádat a s čím je potřeba počítat, když chodíte do práce na méně hodin?
Kdo má nárok ze zákona?
Paragraf 241 zákoníku práce vyjmenovává konkrétní skupiny osob, které mají na kratší pracovní dobu nárok. Jsou to:
- osoby pečující o dítě do 15 let,
- těhotné ženy,
- lidé pečující o osobu závislou na cizí pomoci ve II. až IV. závislostním stupni.
Odmítnutí jen z vážných důvodů
Jestliže spadáte do některé z těchto skupin a požádáte svého zaměstnavatele o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, měl by vám vyhovět. Ale nemusí.
Odmítnout vás ovšem může pouze z vážných provozních důvodů. Ty zákon blíže nespecifikuje. Může se jednat třeba o případ, kdy vykonáváte špatně nahraditelnou práci s velmi úzkou specializací nebo by vaše zkrácená pracovní doba narušila směnnou návaznost. V každém případě nelze do odmítnutí žádosti napsat jen „provozní důvody “. Ty musí zaměstnavatel doložit.
TIP: Dohodnout se může zkusit každý. Nemáte na kratší pracovní dobu ze zákona nárok, ale rádi byste pracovali méně? Požádejte o tuto možnost svého zaměstnavatele stejně. Třeba vám vyhoví.
Jak si požádat
- Žádost je potřeba podat v písemné podobě. Uveďte, proč žádáte o zkrácený úvazek nebo úpravu pracovní doby, například z důvodu péče o závislou osobu, studia atd.
- Popište, které dny a kolik hodin byste rádi pracovali: třeba 30 hodin týdně, pondělí až čtvrtek, 9–16.30. V tomto bodě záleží na tom, jak se domluvíte se svým zaměstnavatelem. Nové rozvržení pracovní doby totiž musí vyhovovat nejen vám, ale i jemu.
- Pokud připojíte, jaký vliv bude mít vaše kratší pracovní doba na chod pracoviště a ostatní zaměstnance, nic nezkazíte.
- Jestliže vám zaměstnavatel vyhoví, nezapomeňte na datovaný dodatek k pracovní smlouvě, kde bude obsah vaší vzájemné dohody zaznamenán.
- V případě, že se máte do práce vrátit z rodičovské dovolené, požádejte si o zkrácenou pracovní dobu v předstihu, ještě před návratem.
- Na zkrácený úvazek můžete pracovat také na základě dohody o provedení práce nebo o provedení činnosti, ale pak je potřeba počítat s tím, že dohody omezují počet odpracovaných hodin (300 hodin ročně u DPP a 20 hodin týdně u DPČ) a také poskytují menší ochranu zaměstnance.
Co platí o zkrácených úvazcích
- Mzda bude odpovídat kratší pracovní době a úměrně se sníží. Zároveň můžete mít omezený přístup k některým firemním benefitům (různým příspěvkům).
- Je těžké dosáhnout na příplatky za přesčasy – aby na ně měl zaměstnanec nárok, musela by jeho práce přesáhnout tzv. stanovenou týdenní pracovní dobu, která obvykle činí 40 hodin. Dokud ji se svými přesčasovými hodinami nepřekročí, dostává za práci navíc obvyklou mzdu bez příplatku.
- Na druhou stranu práci přesčas nemůže zaměstnavatel u zkrácených úvazků zaměstnancům přikázat (tedy nad rámec jejich kratší týdenní pracovní doby). S hodinami navíc musejí souhlasit.
- Kratší dovolená – jestliže zaměstnanec pracuje jen několik dní v týdnu, jeho nárok na dovolenou se úměrně tomu krátí. Jestliže ale pracuje od pondělí do pátku, byť na kratší směny, náleží mu stejný počet dnů volna jako zaměstnanci pracujícímu na plný úvazek. Za každý den dovolené ale dostane náhradu mzdy zkrácenou o to, o kolik je zkrácená jeho pracovní doba.
Co dělat, když vám zaměstnavatel nechce vyhovět
V prvním kroku zkuste požádat o pomoc odbory, jestli u vás ve firmě fungují. Pokud zaměstnavatel odmítne vaši žádost bez doložení provozních důvodů, můžete věc oznámit oblastnímu inspektorátu práce. Další variantou je obrátit se na soud.
V otázce sladění pracovního a soukromého života vám zákon poskytuje oporu. Nicméně pokud dohoda se zaměstnavatelem není možná, je na místě zvážit i změnu zaměstnání.
Chtěli byste pracovat na zkrácený úvazek? Na Prace.cz tuto možnost zrovna nabízí skoro tři tisíce inzerátů.