Přemýšlíte nad brigádou, protože nechcete celé léto lenošit nebo si potřebujete hlavně vydělat? Brigády jsou skvělé v tom, že za relativně krátkou dobu získáte praxi a reference, které se vám budou hodit. Možná si odnesete i vzpomínky, které si budete jednou rádi připomínat. I za krátkou dobu vás můžou potkat nejrůznější trapasy nebo veselé zážitky, jimiž budete později bavit společnost. Pro inspiraci jsme pro vás pár příhod sesbírali.
Co zvážit před výběrem brigády
Zvažte všechna pro a proti, stejně jako byste to dělali u klasického pracovního poměru. Ne každý vydrží stát osm hodin na nohou, ne všichni máme předpoklady k práci s dětmi. Vybírejte s ohledem na svoje časové i zdravotní možnosti.
Před podpisem smlouvy si důkladně prověřte firmu. Nechcete přece dělat zadarmo nebo se třást strachy, když po vás bude chtít zaměstnavatel praktiky, které odporují zdravému rozumu nebo zavání pořádným průšvihem.
Jana to neudělala, a ještě teď si klepe na čelo, do čeho šla. „Ocitla jsem se v nějakém sklepě a za 500 na hodinu jsme vyráběli fiktivní call centrum pro nějaké investory. Raději jsem další den už nenastoupila.“
Karolínu s kamarádkou šéf v hospodě zaučoval následovně: „Holky, když ty párky budou už trochu zelený a lepkavý, omyjte je pod studenou vodou a můžete je ohřáté s klidem prodávat. A když bude někdo chtít růžový víno, slijte dohromady bílé a červené, beztak to nikdo nepozná.”
Učený z nebe nespadl
Občas zažijete situaci, kdy nebudete vědět, která bije. Když nepožádáte o radu nebo pomoc zkušenější kolegy, může to skončit pořádným trapasem.
Dvacetiletý Karel půjčoval na jedné ze svých brigád outdoorové vybavení. Jednou si zákazníci přišli půjčit krosnu na dítě. On však vůbec netušil, co to je ani jak to vypadá. Byl si jen jistý tím, že tu věc mají. Místo, aby na rovinu přiznal, že neví, popadl první bágl, který mu přišel pod ruku, a snažil se do něj narvat dítě, které měli vyděšení zákazníci s sebou.
Na jednu ne moc povedenou brigádu si vzpomněla i třicetiletá prodavačka Soňa. „Jednou jsem brigádničila v kavárně, kde jsme dělali před zákazníkem smoothie z čerstvého ovoce. Mixéry jsme měli na pultu. První den v práci jsem nervózně připravila všechny suroviny do mixéru a zapnula ho. V duchu jsem si říkala, že je to brnkačka. Že je něco špatně mi došlo v okamžiku, kdy jsem se otočila a viděla, jak vyděšení zákazníci prchají před stříkající šťávou pryč. Zapomněla jsem mixovací nádobu zavřít. Na druhý den mě hosté požádali o otevření láhve vína. I když jsem to předtím nikdy nedělala, odvážně jsem se do toho pustila. Korek vyletěl, vrazil do čela hosta a lahvinka se rozbila.“
Při práci s dětmi se člověk nenudí
O prázdninách si spousta studentů přivydělává na letních táborech nebo pracují jako instruktoři. I když s dětmi bývá veselo, někdy jde o psychicky dost náročnou práci. Děti vám nic neodpustí. Své o tom ví čtyřicetiletý Ladislav, který si kdysi přivydělával jako instruktor lyžování. Jednou učil šestiletou holčičku, kterou lyžování moc nebavilo. Chtěl ji zlanařit, ať si s ním ještě naposledy sjede kopec. Pronikavým pohledem se na něho podívala a řekla: „Dobže, pojedu s tebou, ale mušíš mi šlíbit, že už tě v šivotě neuvidím.“
Středoškolská studentka Míša si vyzkoušela práci s dětmi, když dělala vedoucí na táboře. První den, kdy se ještě neznali, se snažila seznámit kluka, který seděl sám v koutě, se stejně starou holčičkou. „Lukáši, tohle je Anička, Aničko, tohle je Lukáš.” Anička s kamennou tváří odpověděla: „Já vím, to je můj brácha.”
Co vás taková brigáda může naučit? Především svaté trpělivosti a nadhledu. Dětem musíte vše srozumitelně vysvětlit úměrně jejich věku. Skvěle se tak procvičíte v komunikaci. Později se vám tahle dovednost bude hodit třeba při komunikaci se zákazníkem nebo při domlouvání lepších pracovních podmínek u šéfa.
Brigády jako škola života
I na brigádách se zkrátka naučíte dovednosti, za které budete jednou rádi. A když ne, uděláte si aspoň obrázek o tom, jak těžká je třeba práce u pásu. O tom se přesvědčila i vysokoškolačka Anežka, která si vyzkoušela manuální práci. „Dávala jsem do tiskárny opačně předlohy medvědů, takže měli obličej vytištěný na zadku. Nebo mi do polevy padali celí medvědi. Ze zoufalství mě posadili ubrečenou ke stolu, ať perníky posouvám do cukrové polevy. Jedna z dělnic mě chtěla uklidnit: „No tak, každej není Einstein, na co se učíš?“ A já mezi slzami: „Studuju na Karlově univerzitě.‘“