Kratší úvazek se může hodit z různých důvodů. Někdo chce mít víc času na děti, studenti musejí skloubit zaměstnání se studiem, jiní potřebují prostor kvůli péči o stárnoucí rodiče. Kdo má na kratší pracovní dobu ze zákona nárok a jak si o zkrácení požádat?
Nárok ze zákona
Paragraf 241 zákoníku práce vyjmenovává konkrétní skupinu osob, které mají na kratší pracovní dobu nárok. Jsou to:
- osoby pečující o dítě do 15 let
- těhotné ženy
- lidé pečující o osobu závislou na cizí pomoci v určitých závislostních stupních
Jestliže spadáte do některé z těchto skupin a požádáte svého zaměstnavatele o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, měl by vám vyhovět. Odmítnout vás může pouze z vážných provozních důvodů. Ty však zákon neuvádí. Může se například jednat o špatně nahraditelnou práci s velmi úzkou specializací nebo ohrožení provozu v případě, že někdo bude Tyto důvody musí zaměstnavatel doložit. Jestliže by odmítl žádost bez vážného důvodu, hrozí mu pokuta ve výši až 300 tisíc korun.
Dohodnut se může zkusit každý
Nemáte na kratší pracovní dobu nárok, ale rádi byste pracovali méně? Požádejte o tuto možnost svého zaměstnavatele stejně. Třeba vám vyhoví, nakonec pro něj to znamená snížení mzdových nákladů.
Nevýhody zkráceného úvazku
Při kratším pracovním úvazku budete mít sice více času, ale také domů přinesete méně peněz z výplaty. Tím, že nebudete pracovat na celý úvazek, se vám také snižuje nárok na dovolenou. Při polovičním úvazku, při kterém odpracujete místo 40 hodin jen 20 hodin týdně, budete mít k dispozici pouze 80 hodin.
Počítat musíte i s tím, že nedostanete příplatky za přesčasy. Na ty mají totiž právo jen ti, kteří v práci přesáhnout tzv. stanovenou týdenní pracovní dobu, která bývá obvykle 40 hodin. Na druhou stranu vám však šéf přesčas bez vašeho souhlasu ani nařídit nemůže.
Jak požádat o kratší pracovní dobu
Pracovní dobu si můžete zkrátit tak, že si snížíte počet odpracovaných hodin za den nebo budete chodit do práce jen některé dny v týdnu. Záleží na tom, jak se domluvíte se svými zaměstnavatelem. Nové rozvržení pracovní doby totiž musí vyhovovat nejen vám, ale i vašemu chlebodárci.
O tom, že budete pracovat na kratší úvazek, můžete se zaměstnavatelem uzavřít dohodu nebo můžete mít tuto skutečnost zakotvenou přímo v pracovní smlouvě. Striktně není dané ani to, jak dlouho budete na kratší úvazek pracovat. Může být sjednán bez časového omezení, ale i na dobu určitou.
Práce jen na čtyři dny v týdnu
Pokud nechcete přijít o část výplaty, ale stačilo by vám mít třeba volný každý pátek, můžete se zkusit se šéfem domluvit na kratším pracovním týdnu. Takzvaný stlačený pracovní týden je další z možností, jak si flexibilně přizpůsobit pracovní dobu.
I když tato forma pracovního úvazku není zákonem speciálně upravená, je možná. Při této úpravě si stanovenou týdenní pracovní dobu odpracujete za méně než pět dní. Ale nesmíte denně odpracovat víc než 12 hodin. Nejčastější je varianta, kdy zaměstnanec pracuje čtyři dny v týdnu po 10 hodinách denně, ale je možná i kombinace tří dlouhých dní v práci po 12 hodinách a jeden kratší, čtyřhodinový pracovní den.
Podívejte se na nabídky na Prace.cz. Zkrácený pracovní úvazek si můžete zadat jako požadavek rovnou při hledání.