Nesplacené půjčky, dluh na zdravotním pojištění nebo pokuta od šéfa, například za pozdní příchod. Jenže ne vše z výše jmenovaného vám zaměstnavatel smí ze mzdy strhnout. JUDr. Ondřej Preuss ze služby Dostupný advokát proto radí, jak je to v případech, kdy vám v práci chtějí sáhnout na peníze.
17. 3. 2016
Váš zaměstnanec mi dluží…
Co jsou to vlastně srážky ze mzdy? Je to způsob, jakým se věřitel (tedy ten, kdo vám půjčil) může dostat k penězům, jež mu dlužíte. Pokud jste s věřitelem uzavřeli dohodu o srážkách ze mzdy a zdráháte se splácet, věřitel se může obrátit přímo na vašeho zaměstnavatele a požádat jej, aby vám dluh postupně strhával ze mzdy.
Není to ale automatické, zaměstnavatel s návrhem věřitele musí souhlasit. Jinými slovy, zaměstnavateli není možné dohodu o srážkách ze mzdy vnutit a využít tak jeho administrativu k pohodlnému splacení dluhu. Na druhou stranu, uzavření dohody může být velmi snadné, protože k tomu stačí i e-mail.
V praxi se často děje, že zaměstnavatel takovou dohodu odsouhlasí. Obrátit se na něj může třeba banka, úvěrová společnost nebo soukromý věřitel. Samozřejmě vás ale nepřipraví o celou výplatu. Občanský zákoník omezuje, že srážky ze mzdy nesmí v těchto případech přesáhnout polovinu příjmu dlužníka. Pozor, od roku 2014 se srážky ze mzdy mohou týkat i příjmu, který dostáváte z dohody o provedení práce.
- Příklad: Pan Marek má příjem 20 000 Kč. Neobratně však investoval a dluží panu Karlovi nemalou částku. Karel se obrátil na Markova zaměstnavatele a dohodli se, že dluh bude postupně strháván z Markovy mzdy. Srážky tedy mohou začít, nesmí však přesáhnout 10 000 Kč měsíčně.
Jak je to u exekucí?
To, že vám nesmí srazit více než polovinu výplaty, se všaknetýká soudně nařízených exekucí. Exekutor může zabavit část mzdy, platu nebo i jiné příjmy podle zvláštních pravidel i bez dohody se zaměstnavatelem.
Dlužníkovi zatíženému exekucí tak může z příjmů zůstat jen tzv. nezabavitelné minimum, hluboko pod hranicí poloviny příjmu.
Konkrétní výše srážky ze mzdy se u exekucí stanoví podle toho, komu dlužíte. U přednostních pohledávek, jako jsou alimenty nebo nároky státu (třeba dluh na daních), se zabavuje více. Dále záleží na příjmu konkrétního dlužníka a počtu vyživovaných členů v jeho domácnosti.
- Příklad: Pan Marek neplatí alimenty. O dohodou se svou bývalou partnerkou nestojí. Ta se tak obrátila na soud a ten jmenoval soudního exekutora. Exekutor pak může srážky ze mzdy požadovat přímo od zaměstnavatele i bez dohody. Markovi bude z výplaty zůstávat jen nezabavitelné minimum, dokud se dluh neumoří.
Pokuty od zaměstnavatele
Srážky ze mzdy vám může uložit i zaměstnavatel. Nejčastěji půjde o pohledávky z hmotné odpovědnosti (pokud prodavačce nesedí kasa) nebo za náhradu škody, kterou mu zaměstnanec způsobil (například když z nedbalosti rozbil pracovní pomůcku). Pokud jde o škodu z nedbalosti, zaměstnavatel může strhávat maximálně do 4,5 násobku průměrného hrubého měsíčního příjmu zaměstnance.
- Příklad: Váš plat je 15 000 Kč hrubého měsíčně. Zaměstnavateli jste nechtěně způsobili škodu 100 000 Kč. Zaměstnavatel vám však může postupně strhávat maximálně 67 500 Kč.
Naopak za pozdní příchody nebo to, že si z počítače vyřídíte soukromou věc, vám zaměstnavatel žádné smluvní pokuty strhávat nesmí.
- Příklad: Marek v práci porušil zákaz užívání počítače pro soukromé účely. Zaměstnavatel ho sice nechce propustit, ale strhnul si pokutu, kterou má za tímto účelem sjednanou v pracovní smlouvě. Zde se však pan Marek ohradil. Pokuta je totiž nepřípustná a tak nemusí platit nic.
Stručně a jasně:
- Dlužíte bance, úvěrové společnosti nebo kamarádovi (byla uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy, ale nebyla nařízena exekuce). Věřitel se může obrátit na vašeho zaměstnavatele a požádat o postupné strhávání dluhu ze mzdy. Zaměstnavatel s tím však musí souhlasit. Měsíčně vám může strhnout maximálně polovinu příjmu.
- Soud rozhodl o exekuci. Exekutor se může obrátit na vašeho zaměstnavatele. O žádnou dohodu jako v předchozím případě se už nejedná – zaměstnavatel musí exekutorovi vyhovět a srážky provádět. Strhávat vám může i více než polovinu mzdy, máte totiž nárok jen na tzv. nezabavitelné minimum.
- Vzniklo vám manko na pokladně (a máte podepsanou dohodu o hmotné odpovědnosti). Zaměstnavatel vám může tuto částku strhávat ze mzdy. Pokud je škoda vyšší, mohou po vás chtít maximálně 4,5 násobek hrubého příjmu.
- Přišli jste pozdě do práce a šéf vám udělil pokutu 500 Kč. Nic neplaťte, takové pokuty zaměstnavatel ukládat nesmí, ani když vám je napsal do pracovní smlouvy.
JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D. Autor je advokát a provozovatel webu Dostupný advokát, který nabízí služby zejména v pracovním právu, ale i dalších právních oblastech. Právní služby poskytují prostřednictvím tohoto webu pouze advokáti.