Nastoupit do nového, dokonce prvního zaměstnání v životě není snadný krok. Člověk se musí během poměrně krátké doby naučit spoustu věcí, poznat nové lidi a ukázat se jako perspektivní posila. V tomto snažení mu mohou uškodit zejména některé reakce na výzvy, které nová práce přináší. Jakých „hlášek“ se v nové práci vyvarovat a čím je nahradit?
„Já to pořád nechápu“
Každý ví, jak je těžké v nové práci začínat, zvlášť hned po škole. Proto lidé bývají ochotní novému „členu posádky“ pomoci. Jenže s touto ochotou je potřeba ve svém vlastním zájmu šetřit. Není nevyčerpatelná. Kdokoliv vám cokoliv vysvětluje, zapisujte si to. Zejména komplikovanější postupy, jména kolegů, s nimiž máte spolupracovat, hesla do různých systémů. Budete-li se ptát na to samé pořád dokola, brzy ostatní znechutíte a začnou pochybovat o vašich schopnostech.
A pokud ani opakovaně něco nechápete, i to se může stát, buďte co nejkonkrétnější. Neříkejte „Já to pořád nechápu,“ ale vysvětlete co přesně a proč nechápete. Ukažte to na nějakém příkladu. Buďte aktivní, dejte najevo, že se snažíte v problému zorientovat.
„My to ale dělali/nás to učili jinak“
Možná jste z minulého zaměstnání nebo ze školy zvyklí na jiný postup. Jenže když to budete připomínat, těžko tím dosáhnete toho, aby se to hned změnilo podle vašich dosavadních návyků. Firma má nějaký důvod, proč dělá věci zrovna tak a tak. Proto ze začátku poslouchejte, nechte si vše vysvětlit a snažte se naučit dělat věci „po jejich“. Dokonce i když si myslíte, že se dá to či ono dělat lépe, nevyrukujte s tím hned na začátku. Nechte si to zatím pro sebe a až se na novém místě trochu otrkáte, navrhněte změnu, o níž budete přesvědčeni, že povede ke zlepšení.
„Tak tohle už dělat nebudu“
Z počátku by neměl být nový zaměstnanec, tím méně absolvent zahlcovaný prací. Na druhou stranu nároky na něj budou časem stoupat. Paradoxně to hrozí spíš těm schopnějším. Ohradit se, pokud je tempo růstu práce příliš velké, je na místě. Jestliže tak tak zvládáte své denní penzum úkolů a do toho přijde vedoucí s další žádostí, zkuste ale reagovat jinak, než jen odmítavě. Zmiňte, co všechno máte na starosti. Třeba: „Omlouvám se, ale momentálně stíhám tak tak a, b, c. Co z toho mám vynechat nebo odsunout, abych se mohl/a věnovat tomuto novému úkolu?“ Tak dáte najevo ochotu a motivaci, ale zároveň připomenete své vytížení a vtáhnete šéfa do odpovědnosti za náplň vaší práce.
„Od příštího týdne chci home office“
Se svými požadavky přicházejte s rozmyslem. Začínat hned na začátku zkušební doby o tom, že byste nejraději byli čtyři dny v týdnu na home office, když se přitom potřebujete každou chvilku na něco zeptat, není příliš taktní ani taktické. Podobné žádosti se vyplatí neuspěchat a vytasit se s nimi ve vhodnou dobu, až poznáte, co je reálné prosadit a co ne.
„Šéf je blbec, nezdá se ti?“
Stejně jako se člověk učí nové postupy, učí se jednat s novými s lidmi. Jako nováček budete ze začátku asi tápat. Proto hlavně poslouchejte. Firemní drby ani šéfa či šéfovou zatím příliš nekomentujte, zvlášť s negativním hodnocením se netaste na první dobrou. Zkuste nejdřív proniknout do pletiva vztahů mezi kolegy i jednotlivými odděleními ve firmě. Jinak riskujete, že se dopustíte řady nepříjemných přešlapů, které vás nakonec mohou stát i místo. Také informace o sobě zkuste rozumně dávkovat. Začněte od obecnějších témat – studium, koníčky… Opilecké historky ze studií nechte určitě na později.
Na Prace.cz najdete tisíce míst pro absolventy i pro zkušené pracovníky. Nábory jsou v plném proudu, tak se běžte podívat.