Šůrovat nemocniční pokoje na první pohled nevypadá jako životní terno. Přesto jsou na světě lidé, kteří takovou práci dělají rádi a s hrdostí. Jak to dokázali? Příběh této skupinky nemocničních uklízečů vás chytne za srdce.
29. 11. 2017
Jak to vidí uklízeči
Profesorka americké Yaleovy univerzity Amy Wrzesniewski zkoumala, co lidi vede k pocitu smysluplnosti v práci. Do výzkumu nezahrnula jen ty na vysokých postech, ale i 28 uklízečů z jedné fakultní nemocnice. Zajímalo ji, jak nahlížejí na svou práci a co jim přináší dobrý pocit.
Zjistila, že se uklízeči dělili na dvě skupiny:
- První skupinka k práci přistupovala tak, že je to jen nutnost pro vydělání peněz. Tito uklízeči dělali do puntíku vše, co měli předepsáno ve smlouvě, ale žádné zvláštní uspokojení jim práce nepřinášela. Vlastně je spíš štvala.
- Druhá skupinka to brala tak, že jejich činnost je pro celkový chod nemocnice nezbytná. Nebo snad chce někdo ležet po operaci ve špinavém pokoji a riskovat infekci? Jenže tito uklízeči se nezajímali jen o to, zda je vytřeno, ale brali v potaz i psychickou pohodu pacientů.
↑ Když najdete ve své práci smysl, bude vás těšit – bez ohledu na to, co děláte.
Uklízečka každý den měnila obrazy
Jedna uklízečka třeba každý den měnila obrazy v pokojích pacientů ležících v kómatu. Vzala si do hlavy, že i taková malá věc může přispět k jejich rychlejšímu uzdravení. „Výměnu obrazů jsem neměla v náplni práce, ale bylo to něco, co jsem prostě chtěla dělat,“ řekla žena během výzkumu.
Další uklízeči zase řešili, jaké čistící prostředky mají používat, aby chemikáliemi zbytečně nedráždili čich ležících pacientů. Všímali si také jejich nálady. Pokud na nemocném poznali, že je smutný nebo věděli, že mu už několik dní nepřišla návštěva, krátce si s ním popovídali.
Jak mít rád svou práci
Uklízeči si tedy vymysleli různé „úkoly“ nad rámec toho, co po nich chtěl šéf. Díky tomu v práci objevili skrytý smysl a přinášela jim pocit uspokojení. Tím ukázali důležitou věc: dobrý pocit z práce nezávisí nutně na tom, jak prestižní profesi děláme, ale jak o ní přemýšlíme.
Samozřejmě to není všelék. Nejde o to přemlouvat se za každou cenu, že svou práci zbožňujete, ačkoliv vás zoufale nebaví. To by vám dobrý pocit určitě nepřineslo.
Proč to vlastně děláme?
Zamyslet se nad skutečným smyslem své práce je však podle výzkumnice Amy Wrzesniewski první krok k tomu uvědomit si, proč vlastně děláme to, co děláme – a zda to tak chceme dělat i nadále.
Člověk pak může dojít k tomu, že si také vymyslí vlastní úkoly jako zmínění uklízeči, a i „obyčejná“ práce díky tomu získá nový rozměr. Nebo si naopak řekne, že stačilo a zkusí své štěstí někde jinde.
» Podívejte se na nové nabídky práce ve vašem oboru
Jana Kutarňová, Prace.cz