Když jsme loni touto dobou začínali v zaměstnání řešit opatření kvůli pandemii, nikdo si nepředstavoval, že v této situaci zůstaneme celý rok. Teď to navíc vypadá, že z práce na dálku, případně z oddělených pracovních směn, jen tak nevybředneme. Co tedy dělat, abychom se doma v izolaci mezi všemi pracovními úkoly nezbláznili? Že už jste o tom všechno slyšeli nebo četli? Fajn. Neuškodí si to zopakovat a hlavně – začít se podle toho chovat. To bude patrně ta nejtěžší část.
Než loni vypukla pandemie, byla práce na dálku spíše občas povolovaným benefitem. To se ale radikálně změnilo. Podle našeho průzkumu provedeného mezi zaměstnavateli koncem minulého roku nabízí možnost práce z domova alespoň občas naprostá většina společností (89 %). Týká se to zejména těch větších, protože malé firmy do deseti zaměstnanců řešily záležitosti ohledně home office daleko méně. Jejich činnost se totiž z velké části dělat z domova nedá. Stačí vzpomenout například na opraváře a řemeslníky všeho druhu. Ucpaný odpad půjde na dálku dát do pořádku jen těžko.
Před pandemií nechtěly mnohé firmy nechat své zaměstnance pracovat z domova často ze strachu, že se zhorší jejich produktivita práce. Tyto obavy se ale ukázaly jako liché. Podle našich údajů zjistilo 58 % manažerů a majitelů firem, především těch s více než deseti zaměstnanci, že lidé jsou schopni dobře pracovat i na home office.
Všechno má svůj rub
Současná situace má však i svoji odvrácenou stránku. Tou je pracovní nápor. Téměř třetina firem během druhé vlny pandemie uvedla, že se její zaměstnanci potýkají s nárůstem pracovní doby a větším pracovním vytížením. Oproti jaru je to zvýšení o devět procent. Pokud jde o dělnické profese, tam mohly být větší pracovní nároky způsobeny například nutností plánovat jinak směny v důsledku častějšího úbytku lidí kvůli onemocnění a karanténě.
Asi třetina firem také vnímá, že práce na dálku je pro mnohé zaměstnance těžká a komplikovaná a téměř polovina firem přiznala, že se jejím zaměstnancům hůře odděluje soukromý a pracovní život. Toto riziko hrozí především lidem na home office, kteří mají od pracovního stolu ke stolu rodinnému jen pár metrů místo hodinové cesty do kanceláře. Jaká pravidla si tedy pro pracovní nápor doma nastavit?
Ohraničte čas na práci
Problém přechodu mezi prací a soukromím už jsme zmínili. Je dobré na něj myslet už po ránu. Nesledujte pracovní zprávy, jakmile otevřete oči. Pokud je to možné, naordinujte si pomalejší start. Například si chvilku zacvičte a pak si připravte bohatou snídani, kterou absolvujete sami nebo společně s ostatními členy domácnosti ideálně bez přítomnosti obrazovky mobilu s valícím se proudem informací ze sociálních sítí. Tak půl hodinka až hodinka by měla stačit k tomu, abyste pro nadcházející den získali více energie.
Stejně tak byste měli mít jasně stanovený předěl, kdy práce končí. V tu chvíli zavřete počítač a jděte se věnovat něčemu jinému – rodině, sportu, četbě. Pracovní zprávy už nesledujte. Snažte se vyjednat s kolegy, že v určitou denní dobu přestáváte a nic dalšího už ten den vyřizovat nebudete. I když jste doma, nemůžete být k dispozici 24 hodin denně.
K tomu pomůže také správné nastavení komunikačních kanálů, které budete s kolegy používat. Stanovte si, co budete řešit přes mail, co přes rychlý chatovací kanál a co přes sociální sítě. To poslední se například hodí spíš pro soukromé účely než pro řešení pracovních úkolů.
Dejte doma znamení – pracuji, nerušit
Stejně, jako si vyjednáváte svoji dostupnost během dne s kolegy, snažte si ji vyjednat také doma. S dětmi to jde těžko, ale pokuste se o to. Vysvětlete jim, že v určitých chvílích se potřebujete soustředit a neměly by vás rušit. Můžete jim to nějak signalizovat, například nasazením sluchátek, které vám i trochu pomohou odizolovat se od okolí. Úplné eliminace rušivých faktorů tím asi nedosáhnete, ale třeba jich alespoň ubude.
Na druhou stranu je dobré ve chvíli, kdy si uděláte přestávku, za dětmi zajít a promluvit s nimi, podívat se, co namalovaly nebo třeba co teď probírají ve škole. Dostanou tak přece jenom svoji porci pozornosti a spíš tak budou respektovat chvíle, kdy vás rušit nemají. Podobně ostatní členové domácnosti.
Určete si čas na úkoly i odpočinek
Organizace práce je důležitá kvůli efektivitě. Pokud ji zvládnete, uděláte, jednoduše řečeno, víc práce za méně času. Jestliže si například na konci pracovního dne sepíšete, co vás čeká následující den a podle tohoto seznamu budete postupovat, vyhnete se brouzdání od jednoho ke druhému, kdy na konci dne není nic pořádně hotovo.
O metodě Pomodoro už jste asi slyšeli. Spočívá v tom, že si naplánujete během dne několik časových úseků pro dva tři nejdůležitější úkoly. Podle jejich náročnosti si na ně vyčleníte zhruba od 25 do 45 minut, během nichž se budete plně soustředit. Aby to bylo skutečně možné, lze si na tu dobu vypnout nejrůznější notifikace na mobilu nebo na počítači.
Mezi tyto úkoly zařaďte méně náročnou práci a především si nezapomeňte naordinovat přestávky. V práci byste šli také ke kávovaru do kuchyňky a poklábosili s kolegy a přestávka by vznikla sama od sebe. Doma je potřeba si ji víc plánovat. Během pauzy se snažte nebrouzdat po sociálních sítích.
Vyberte správný pracovní prostor
Doporučuje se zvolit si k práci jedno určité místo, což by neměl být například jídelní stůl, už proto, že k němu mají ostatní pořád přístup. Místo, kde pracujete, bude vaší zónou a pomůže vám i mentálně zůstat v zaměstnání, nikoliv v domácnosti. Často se zakazuje uchylovat se s počítačem do postele, protože to je zase prostor určený k odpočinku, navíc během pracovních hovorů nepůsobí polehávání v peřinách zrovna profesionálně.
Také je ale pravda, že dlouhým sezením v jedné poloze trpí pohybovaný aparát. U práce, která nevyžaduje hluboké soustředění, může naopak změna polohy pomoci fyzicky i duševně. Lze například střídat různé typy sezení nebo se s počítačem třeba na chvilku uchýlit na pohovku, případně se s ním natáhnout na zem.
Tak už víte, jak na to? Potom stačí začít. Třeba hned zítra. A pokud jste zrovna v situaci, kdy hledáte práci, podívejte se na stávající nabídky.