Jsou ženy lepší šéfové než muži? Podle českých zaměstnanců zřejmě ano, i když nad muži vedou jen o málo. Dobrá zpráva ale je, že Češi mají v nadpoloviční většině dobré nadřízené. Naznačuje to alespoň internetový průzkum, který uspořádala mezi více než čtyřmi tisíci zaměstnanci společnost Accor Services.
A zjistila, že plných 57 procent dotázaných přisuzuje svému nadřízenému kolonku "ideální šéf/šéfová". Průzkum přitom zahrnoval pět kategorií – krom ideálu, který byl jediným úplně pozitivním hodnocením, mohli respondenti svým hodnocením zahrnout vedoucí do škatulky ustrašenec, podrazák, diktátor nebo chytrák.
Kategorie nevybírali sami respondenti – ti odpovídali na deset otázek o svém šéfovi nebo šéfové a program pak na základě počtu získaných bodů vyhodnotil, kam takový vedoucí spadá. To vysvětluje i to, jak často splnili čeští nadřízení požadavky pro kolonku "ideál".
"Samozřejmě to neznamená, že by to byli vedoucí pracovníci bez jakýchkoliv chyb. Do této skupiny byli zařazeni ti, u kterých převažovali odpovědi vyjadřující ideální vlastnosti a schopnosti," uvedla Daniela Pedret, marketingová ředitelka společnosti Accor Services, která je vydavatelem stravenek Ticket Restaurant.
Jednotlivé kategorie i otázky sestavil tým expertů z oblasti managementu, personalistiky i řízení firem.
Mezi ideální šéfy patří 62 procent ženských nadřízených a 54 procent mužů. Chytrák byl druhou nejčastější kategorií s přibližně čtvrtinou posuzovaných šéfů – tady převažovali muži nad ženami, stejně jako u kategorie "diktátor, diktátorka".
Muži šéfují častěji
Průzkum také nepřímo poukázal na další zjištění – že mezi šéfy v Česku je převaha mužů. Respondenti totiž ve více než 70 procentech posuzovali mužské šéfy. To by přibližně odpovídalo loňskému zjištění společnosti CCB, že v 75 procentech firem ve vedení ženy úplně chybí nebo jsou v menšině.
Kvóty na počet žen například v politice, veřejných nebo vedoucích funkcích, jsou velkým tématem posledních let. Častým argumentem je, že ženy jsou v cestě na vrchol limitovány povinnou volbou mezi rodinou nebo prací.
Například Deutsche Telekom se kvóty zavést rozhodl a do roku 2015 chce mít ve vysokém a středním managementu 30 procent žen. Dosáhnout toho chce například možností částečných úvazků na vedoucích pozicích, flexibilní pracovní dobou, i nabídkou péče o děti, která by měla nadaným manažerkám kombinaci pracovního a soukromého života usnadnit.
České firmy kvóty nechtějí
Bič v podobě povinných kvót si nad sebe nechce pověsit většina velkých firem, které redakce Aktuálně.cz požádala o vyjádření k tomuto tématu.
"Rozhodujícím faktorem je pro nás to, zda se daný uchazeč hodí na danou pozici, či ne. Jakákoliv diskriminace, tedy i ta pozitivním směrem k ženám, by mohla způsobit, že stranou by zůstávali kvalitní kandidáti," uvedla tisková mluvčí skupiny ČEZ Eva Nováková.
Podobně se vyjádřila i společnost Telefónica O2. Plně sice podporuje zapojení žen do řízení společnosti, ale ne za cenu kvót.
Další společnosti se vysokým procentem žen v managementu mohou chlubit už nyní. "V loňském roce bylo v řídících pozicích České pojišťovny 41 procent žen a ve středním managementu 30 procent žen," konstatoval Václav Bálek, tiskový mluvčí České pojišťovny.
Přes třicet procent žen působí v současné době na vedoucích pozicích také v Komerční bance.
Částečné úvazky a práce odkudkoliv
Ženám, které nechtějí vybírat mezi kariérou a rodinou vychází vstříc Vodafone. Kromě možnosti částečných úvazků přišel s programem Flexi office, který má usnadnit návrat do práce matkám po mateřské dovolené.
"V rámci Flexi office zaměstnanci nejsou vázáni na své pracovní místo, ale sdílejí ho se svými kolegy a mohou díky vzdálenému přístupu pracovat téměř odkudkoli," upřesnila chod programu Alžběta Weinfurtová, PR Specialist Vodafone.
Hodnoceni pak tito lidé nejsou podle odpracovaných hodin, ale podle výsledků