Jak je to s odměňováním za práci přesčas? Na co si musím dát pozor, abych o odměnu za práci přesčas nepřišel? Na otázku odpovídají právníci Jakub Tomšej a Petra Zaoralová z advokátní kanceláře CMS Cameron McKenna.
- Poslední aktualizace článku: 8. 2. 2017
Za přesčasy příplatek 25 %
Práce přesčas není v pracovním poměru nic neobvyklého. Aby se z ní nestal jen „strašák“ pro zaměstnance, kteří se kromě budování kariéry chtějí věnovat i rodině nebo koníčkům, stanoví zákon samozřejmě pravidla pro odměňování práce přesčas.
Zaměstnanci, který pracuje nad rámec standardní pracovní doby, náleží průměrný výdělek navýšený o příplatek za práci přesčas ve výši minimálně 25 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel může tento příplatek ještě navýšit.
Příklad: Dostáváte například 100 Kč na hodinu. Pokud pracujete přesčas, máte kromě toho nárok ještě na příplatek. Za jednu přesčasovou hodinu si tak dohromady vyděláte 125 Kč.
↑ Práci přesčas by měl zaměstnavatel nařizovat jen výjimečně a v odůvodněných případech.
Další možnost: náhradní volno
Avšak příplatek za práci přesčas není jedinou variantou, se kterou zákoník práce počítá. Se zaměstnavatelem se totiž můžete také domluvit na tom, že místo příplatku dostanete náhradní volno:
- Za jednu odpracovanou hodinu práce přesčas vám zaměstnavatel poskytne jednu hodinu volna.
- O mzdu za vykonanou práci samozřejmě nepřijdete, náhradní volno vám kompenzuje pouze nevyplacený přesčasový příspěvek.
- Pokud však s náhradním volnem za přesčasy nesouhlasíte, můžete jej odmítnout a trvat na poskytnutí výše zmíněného příplatku.
Přesčasy mohou být sjednány už ve smlouvě
Pozor si nicméně musíte dát na možnost sjednání mzdy s ohledem na práci přesčas v pracovní smlouvě, kterou pro všechny zaměstnance bez rozdílu zavedla novela zákoníku práce v roce 2012. Pokud tedy vaše pracovní smlouva uvádí, že mzda již zahrnuje odměnu za práci přesčas, pak po vás zaměstnavatel může požadovat, abyste pracovali přesčas bez nároku na příplatek nebo náhradní volno. Výše popsaná pravidla tedy neplatí.
Maximálně 150 hodin ročně
Jste-li „běžný“ (tedy nikoliv vedoucí) zaměstnanec, může být ve mzdě zahrnuta práce přesčas jen v rozsahu 150 hodin za kalendářní rok, přičemž tento limit by měl být uveden v pracovní smlouvě.
Vedoucí zaměstnanci (tedy osoby, které řídí alespoň jednoho podřízeného), mohou v průměru odpracovat maximálně 8 přesčasových hodin týdně.
Na co se často v této souvislosti zapomíná, je fakt, že práce přesčas by měla být nařizována výjimečně a zaměstnavatel ji smí nařídit pouze z vážných provozních důvodů. Pokud to nedodržuje, doporučujeme obrátit se na inspektorát práce.
Co není práce přesčas?
- Na druhou stranu platí, že ne každý čas, který strávíte v práci nad rozsah běžné pracovní doby, je prací přesčas. Práci přesčas vám musí nařídit zaměstnavatel nebo se na ní musíte se zaměstnavatelem dohodnout.
- Zaměstnanec, který se zdržuje na pracovišti po pracovní době bez vědomí zaměstnavatele například proto, že doma má pomalejší internet, nebo zaměstnanec, který si po večerech „napracuje“ dobu, kterou v rámci pracovní doby strávil povídáním s kolegy, na odměnu za práci přesčas samozřejmě nárok nemá.
Článek byl připraven ve spolupráci s advokátní kanceláří CMS Cameron McKenna. CMS Cameron McKenna je členem celosvětového řetězce advokátních kanceláří CMS a poskytuje svým klientům komplexní právní poradenství, včetně služeb v oblasti pracovního a smluvního práva.