23. 9. 2010
OTÁZKA: Pracuji na kreativní pozici a dostala jsem výpověď z velice zvláštních důvodů: „Nelíbí se nám Vaše návrhy.“ Tento důvod se mi zdá velice subjektivní a neprokazatelný, neboť všechny své úkoly plním svědomitě a včas. Dívala jsem se na web do zákoníku a dalo by se to napasovat maximálně na paragraf 52 f nebo g. Tam se ale píše něco o předchozím písemném upozornění, které jsem samozřejmě nedostala.
Kdyby mi tedy dal zaměstnavatel upozornění, kdy nejdříve po jeho obdržení mohu očekávat výpověď? Ještě by mě zajímalo, jak je to s převedením na jinou pozici. Zaměstnavatel se rád vyhýbá placení odstupného tím, že zaměstnance převede na jinou méně zajímavou (ohodnocenou) práci a ten pak odejde sám.
ODPOVĚĎ:
1) Výpověď ze strany zaměstnavatele
Zaměstnavatel smí dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce. V případě jiného výpovědního důvodu by výpověď byla neplatná. Vzhledem k důvodům výpovědi ze strany Vašeho zaměstnavatele, tak jak je popisujete, by bylo možné zvažovat naplnění § 52 písm. f) zákoníku práce, tedy pro nesplňování předpokladů nebo požadavků pro řádný výkon práce zaměstnancem.
Předpoklady pro výkon sjednaného druhu práce stanoví právní předpisy a spočívají především v dosažení předepsaného vzdělání, získání praxe, složení zkoušky apod. (např. získání řidičského oprávnění, získání atestace lékařem apod.).
Požadavky pro řádný výkon konkrétní práce vykonávané zaměstnancem stanoví sám zaměstnavatel dle svých potřeb. Ani v tomto případě však zaměstnavatel nesmí postupovat libovolně. Jím stanovené požadavky musí být z hlediska povahy vykonávané práce oprávněné a ospravedlnitelné (např. zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat vhodný oděv, aby měl organizační schopnosti, udržel si autoritu u podřízených apod.).
Pokud zaměstnanec nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky stanovené zaměstnavatelem, je zaměstnavatel oprávněn dát zaměstnanci z těchto důvodů výpověď.
Pokud však nesplňování požadavků spočívá v tom, že zaměstnanec podává neuspokojivé pracovní výsledky, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď jen tehdy, jestliže ho v době posledních 12 měsíců písemně vyzval k odstranění těchto nedostatků, poskytl zaměstnanci přiměřenou lhůtu k tomu, aby mohl své pracovní výsledky napravit a zaměstnanec tak ani přes tuto výzvu neučinil.
Z toho, co jste výše uvedla lze soudit, že zaměstnavatel nebyl spokojen právě s Vašimi pracovními výsledky a podle jeho názoru jste tedy zřejmě nesplňovala požadavky pro řádný výkon práce. V tomto případě by měl ze zákona Vás písemně vyzvat k odstranění nedostatků a poskytnout Vám k tomu přiměřenou lhůtu. Na Váš dotaz, kdy nejdříve by Vám mohl dát zaměstnavatel výpověď, pokud by Vás upozornil, nelze tedy dát jasnou odpověď. Zaměstnavatel by Vám měl dát takovou lhůtu, v níž je objektivně možné nedostatky odstranit.
Pokud Vás zaměstnavatel na neuspokojivé pracovní výsledky neupozornil a přesto Vám dal výpověď, dopustil se porušení zákona. Co se týče Vašeho dalšího možného postupu, máte několik možností. Jejich využití však závisí na tom, kdy jste výpověď od zaměstnavatele obdržela.
Postup při neplatné výpovědi
Pokud Vám dal zaměstnavatel neplatnou výpověď, se kterou nesouhlasíte, je nutné abyste zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně oznámila, že trváte na tom, aby Vás dále zaměstnával.
Pokud Vám zaměstnavatel přesto nezačne práci přidělovat, tedy neuzná neplatnost výpovědi, je třeba se obrátit s žalobou na soud. Je však nezbytné tak učinit nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl Váš pracovní poměr skončit. Např. pokud má výpovědní doba uplynout 30. dubna 2010, začne lhůta pro podání žaloby k soudu běžet 30. dubna a skončí 30. června. Nejpozději 30 června je tedy třeba žalobu podat na soud.
2) Převedení zaměstnance na jinou práci
Převedení zaměstnance na jinou práci, než která byla sjednána v pracovní smlouvě, je možné jen se souhlasem zaměstnance s výjimkami uvedenými v zákoně. Pokud jde pouze o změnu pracovní náplně v rámci sjednaného druhu práce, nejde o změnu pracovní smlouvy a zaměstnavatel tak může učinit jednostranně.
V případě převedení na jinou práci, než tu, která byla sjednána v pracovní smlouvě, může zaměstnavatel zaměstnance převést bez jeho souhlasu jen z důvodů stanovených v zákoně, a to v § 41 zákoníku práce. V některých případech tak zaměstnavatel dokonce učinit musí. Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci například tehdy, jestliže zaměstnanec dlouhodobě pozbyl způsobilost k vykonávané práci nebo jestliže nesmí konat tuto práci z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání a v dalších případech stanovených zákonem atd. Zaměstnavatel pak může převést zaměstnance například tehdy pokud dal zaměstnanci výpověď pro pro porušení povinnosti nebo bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele apod.
Zaměstnavatel dále může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu.
Pokud zaměstnavatel převede zaměstnance na jiný druh práce v rozporu s výše uvedeným ustanovením zákoníku práce bez souhlasu zaměstnance, pak zaměstnanec není povinen konat takovou práci, která není sjednaná v pracovní smlouvě. Odmítnutí konat tuto práci pak není porušením povinnosti zaměstnance.
Autor: JUDr. Nataša Randlová