14. 10. 2009
Osobní ohodnocení a zánik pracovního poměru
OTÁZKA: Dostala jsem výpověď pro nadbytečnost. Už v minulé výplatě ovšem chybělo osobní ohodnocení s odůvodněním, že firma nemá peníze. Nyní mám oprávněné obavy, zda mi firma uhradí všechny nevyplacené částky. Jak postupovat?
ODPOVĚĎ: Záleží, jak máte osobní ohodnocení sjednáno – jestli je to tzv. nároková složka mzdy, nebo tzv. nenároková složka mzdy. Nárokovou složku mzdy je zaměstnavatel povinen Vám poskytnout, pokud splníte sjednané předpoklady a podmínky. Tato složka mzdy je závislá na rozhodnutí zaměstnavatele, které pouze formálně stvrzuje reálné naplnění předpokladů nebo určitých cílů. Naproti tomu nenároková složka mzdy ztrácí povahu fakultativního plnění teprve v okamžiku, kdy zaměstnavatel rozhodne o přiznání tohoto nároku. Kdy a zda takové rozhodnutí učiní a jaký bude jeho obsah, záleží jen na úvaze zaměstnavatele. Pokud jde o nárokovou složku mzdy, náleží vám až do skončení pracovního poměru, tedy i po dobu výpovědní doby.
Výpověď pro nadbytečnost
OTÁZKA: Existuje nějaké pravidlo (byť nepsané), podle kterého zaměstnavatelé určují pořadí zaměstnanců při nadbytečnosti? Např. délka zaměstnání u zaměstnavatele, věk apod.?
ODPOVĚĎ: Pokud jsou pro zaměstnavatele nadbytečnými pouze někteří zaměstnanci, neexistuje žádné pravidlo, podle kterého se zaměstnavatel při jejich výběru musí řídit. Musí být splněny pouze podmínky stanovené zákonem. Tuto zásadu opakovaně potvrzují i soudy ve svém rozhodování. Zaměstnavatel má tedy na výběr, se kterými zaměstnanci pracovní poměr ukončí, a kteří u něj zůstanou pracovat – prioritně by měl však ukončit pracovní poměr se zaměstnanci ve zkušební době a neprodlužovat pracovní poměry zaměstnanců pracujícím v pracovním poměru na dobu určitou. Zaměstnavatel rovněž nesmí postupovat diskriminačně (například propustit pouze matky s malými dětmi, starší zaměstnance). Roli při jeho rozhodování musí hrát objektivní důvody.
Doplňuji, že zvýšenou ochranu před výpovědí požívají např. i členové orgánu odborové organizace, která působí u zaměstnavatele.
OTÁZKA: Hrozí mi výpověď pro nadbytečnost – co mohu po zaměstnavateli požadovat?
ODPOVĚĎ: Pokud dostanete od zaměstnavatele výpověď pro nadbytečnost, máte právo na zákonné odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Průměrný výdělek se vypočte z předchozího kalendářního čtvrtletí, a započtou se do něj kromě mzdy i příplatky za práci přesčas, odměny, atd.. Průměrný výdělek většinou bývá o něco vyšší než výdělek základní.
Odstupné Vám náleží i v případě, pokud byste se se zaměstnavatelem nakonec domluvili na dohodě ze stejných důvodů. V tomto případě bych doporučovala, abyste si sjednala v dohodě zvýšené odstupné za výpovědní dobu – tedy navýšení minimálně o dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku. Samozřejmě můžete požadovat i jinou částku – bude záležet na ochotě zaměstnavatele na Vámi navrhovanou částku přistoupit. Odstupné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy, pokud se s Vámi nedohodne jinak.
Okamžitá výpověď ze strany zaměstnavatele
OTÁZKA: Zaměstnavatel mi bez předchozího upozornění ústně oznámil, že končí můj pracovní poměr, že na mé místo nastupuje nová pracovnice a že si mám vybrat způsob odchodu, zda pro nadbytečnost nebo dohodou. Můžete mi prosím poradit, jak postupovat, zda výpověď pro nadbytečnost podepsat nebo ne, dohoda je pro mě nevýhodná, já odejít z firmy nechci, vzhledem k tomu, že jsem již ve firmě 3 roky, práci jsem vykonávala svědomitě, nemarodila jsem a najít si novou práci ze dne na den není vůbec jednoduché.
ODPOVĚĎ: Popis Vaší situace se neshoduje ani s jedním z výpovědních důvodů, pro které může s Vámi zaměstnavatel ukončit pracovní poměr. Pokud na Vaše místo nastupuje nová pracovnice, jde pouze o předstíranou organizační změnu, ve skutečnosti pro zaměstnavatele nejste nadbytečnou. Jde o neopodstatněný výpovědní důvod a nedoporučuji Vám dohodu podepsat. V případě, že Vám dá v této situaci zaměstnavatel výpověď, byla by takováto výpověď neplatná.
OTÁZKA: Může zaměstnavatel zadržovat výplatu a zahraniční stravné? Pracoval jsem u moravské firmy jako řidič MKD. Přijali mě na základě inzerátu na práci do Plzně, ta teď skončila a zaměstnavatel chce, abych dojížděl s Plzně na Moravu. To bohužel nemohu, dal jsem tedy výpověď. Zaměstnavatel mi však zadržuje výplatu, stravné atd.
ODPOVĚĎ: V případě, že Vám zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo jakoukoliv její část do 15 dnů po uplynutí termínu, ve kterém se mzda u zaměstnavatele vyplácí (datum splatnosti mzdy většinou naleznete v pracovní smlouvě nebo ve mzdovém výměru) můžete s ním zrušit pracovní poměr okamžitě – tedy bez výpovědní doby. V takovémto případě máte nárok na odstupné ve výši trojnásobku Vašeho průměrného měsíčního výdělku. Průměrný výdělek se vypočte z předchozího kalendářního čtvrtletí.
Proti takovému jednání se můžete bránit dáním podnětu Státnímu úřadu inspekce práce, který v těchto případech může zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
Výše uvedené ustanovení se však nevztahuje na zahraniční stravné. Vyplacení zahraničního stravného byste se mohl domáhat soudní cestou.
OTÁZKA: Zaměstnavatel mi dává výpověď s organizačních důvodů, ale chce podepsat ukončení pracovního poměru dohodou. Není v tom nějaký problém? Nepřipraví mě takto formulovaná výpověď o možnou podporu v nezaměstnanosti, pokud nenajdu ihned novou práci? A může mě zaměstnavatel v době výpovědní doby převést na práci do jiného závodu kam bych musela dojíždět 40 km? velice děkuji za odpověď
ODPOVĚĎ: Problém to není. V případě, že nemáte zájem být zaměstnána během výpovědní doby, můžete dohodu o ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů s jejich přesnou specifikací se zaměstnavatelem uzavřít. Jak jsem už radila výše, v tomto případě bych doporučovala, abyste si sjednala v dohodě zvýšené odstupné za výpovědní dobu – tedy navýšení minimálně o dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku. Samozřejmě můžete požadovat i vyšší částku – bude záležet, jak se zaměstnavatel k tomu postaví a na jakou částku bude ochoten přistoupit.
OTÁZKA: V současném zaměstnání jsem nedávno podala výpověď, pracovala jsem na pozici obchodního zástupce a zajímalo by mě, zda mi může zaměstnavatel během výpovědní doby (2 měsíce) odebrat služební automobil, který mám i k soukromým účelům, telefon či notebook.
ODPOVĚĎ: V tomto případě bude záležet na tom, jakým způsobem máte přidělení služebního automobilu, telefonu a notebooku sjednáno. Pokud Vám tyto byly přiděleny po dobu pracovního poměru, budou Vám náležet až do jeho skončení. Pokud však bylo například sjednáno, že zaměstnavatel může poskytnuté předměty a služební automobil kdykoliv bez náhrady odejmout, může tak kdykoliv učinit. Otázkou je, zda budete bez nich schopna vykonávat Vaši práci obchodního zástupce. Prosím, podívejte se tedy do kopie dokumentace, kterou jste v souvislosti s přidělením podepisovala a zjistěte si, jak bylo přidělení upraveno. Pokud žádné ujednání učiněno nebylo, obávám se, že bude na rozhodnutí zaměstnavatele, kdy Vám tyto předměty/služební automobil odejme.
OTÁZKA: Zaměstnavatel se mnou chce ukončit pracovní poměr dohodou. Musím na to přistoupit? Pracovní poměr mám na dobu neurčitou. Co mohu po zaměstnavateli požadovat?
ODPOVĚĎ: Dohodu povinna uzavřít nejste. Proto je to dohoda, což znamená, že se obě strany svobodně a bez nátlaku na ní a jejím obsahu dohodnou a sjednají si podmínky, za kterých pracovní poměr skončí. Tedy nejen otázky dalšího výkonu práce, ale i otázky finanční. Bude proto záležet na tom, co po zaměstnavateli budete v té souvislosti požadovat a na co bude zaměstnavatel ochoten přistoupit. Pokud se bude jednat o dohodu z organizačních důvodů, bude Vám však náležet odstupné minimálně ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Tuto minimální výši však v dohodě můžete navýšit – doporučuji minimálně o dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku jako kompenzaci za dvouměsíční výpovědní dobu.
OTÁZKA: Pokud dostanu od zaměstnavatele výpověď a ten samý den půjdu k lékaři, který mě uzná práce neschopný, je výpověď platná?
ODPOVĚĎ: Uznáním práce neschopným jste v tzv. ochranné době. V ochranné době Vám zaměstnavatel nesmí (s určitými výjimkami) dát výpověď. V případě, že Vám zaměstnavatel dal výpověď ještě před uznáním dočasně práce neschopným, tedy před počátkem ochranné doby, je tato výpověď platná.
OTÁZKA: Ze svého bývalého zaměstnání jsem odešel dohodou. Nadřízená mi napsala velmi kladný pracovní posudek pro mého nového zaměstnavatele. Problém je v tom, že když se někde ucházím o práci a chtějí po mě zmíněný posudek tak zavolají bývalé nadřízené a ta mi začne “škodit”. Pomlouvá moji práci a snižuje moje kvality předchozího zaměstnání, ač mi vystavila kladný posudek. Jak se prosím mám bránit?
ODPOVĚĎ: Vaše bývalá nadřízená jedná v rozporu s pracovněprávními předpisy. Doporučovala bych tedy, abyste Vaši bývalou nadřízenou vyzval, s kopií na vedení společnosti, aby s okamžitou účinností přestala jakýmkoliv způsobem o Vás rozšiřovat nepravdivé údaje a dodržovala pracovněprávní předpisy. Ve své výzvě zdůrazněte, že jste jí neudělil jakýkoliv souhlas k šíření nepravdivých údajů o Vaší osobě. Pokud toto nepomůže, budete se muset domoci svého práva soudní cestou
OTÁZKA: Jaký paragraf, letos platí, když dám výpověď zaměstnavateli. Platí § 49, nebo §43?
ODPOVĚĎ: Současný zákoník práce upravuje možnost ukončit pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele i zaměstnance (§ 50 odst. 1), skutečnost, že výpověď ze strany zaměstnance může být dána bez udání důvodu (§ 50 odst. 3) a minimální délku výpovědní doby, která je dvouměsíční (§ 51 odst. 1). Výpověď tedy zaměstnavateli budete dávat podle § 50 zákoníku práce, s výpovědní dobou podle § 51 zákoníku práce.
Otázky, které individuálně pokládáte JUDr. Nataše Randlové, budou hromadně zodpovězeny jednou za měsíc v Právním rádci na Prace.cz
Autor: JUDr. Nataša Randlová