Věděli jste, že oblíbený herec Petr Čtvrtníček začínal jako popelář? A není to jediná profese, kterou si v životě zkusill. Dnes hraje v divadle, ve filmech, podílí se na scénářích. „Na volné noze jsem vlastně svůj vlastní zaměstnanec. A věřte mi, že jsem sám k sobě jako šéf neuvěřitelně tolerantní,“ řekl pro Prace.cz.
5. 10. 2015
↑ Petr Čtvrtníček si za život zkusil mnoho profesí.
Čemu jste se věnoval, než jste se dal na film a divadlo? A jak na toto období vzpomínáte?
Já byl dokonce popelářem v Bílé labuti, ač jsem nikdy, na rozdíl od ostatních kluků o popelařině nesnil. Ale jako první zaměstnání jsem dělal kulisáka v Divadle na Vinohradech, potom všechno možné, pošťáka v Divadelním ústavu, sítotiskaře apod. Nejradši vzpomínám na sítotisk, který jsem dělal i po revoluci chvíli jako živnostník, je to skvělé řemeslo a krásná grafická technika.
Jak vypadá váš pracovní den?
Moje obvyklá pracovní doba je 12 hodin, tolik trvá směna na natáčení. Ale kolik času tam proflákám a kolik věnuju herecké a režisérské práci, to si nechám pro sebe.
Dokážete si představit, že by se z vás někdy v budoucnu stal zaměstnanec s pracovní dobou od–do?
Zaměstnanec, dá-li se to tak říct, jsem v Divadle Na zábradlí, kde mám trvalé angažmá, ale na volné noze jsem vlastně svůj vlastní zaměstnanec. A věřte mi, že jsem sám k sobě jako šéf neuvěřitelně tolerantní.
Dostáváte stravenky nebo nějaké další „benefity“ od firem, pro které pracujete?
Na zábradlí dostáváme nějaké stravenky, kterými zamáznu tak pět procent útraty v místním baru, na natáčení si občas ukradnu nějaké boty. Ale zajímavý „benefit” jsem nedávno dostal od jedné reklamní produkce, která mi omylem zaplatila honorář dvakrát. Budu asi muset vrátit lahve, abych jim to vrátil…
Dostal jste za svou práci někdy zaplaceno v naturáliích nebo nějak nevšedně?
V naturáliích snad jednou, kdy jsem si vzal za práci na scénáři bicí soupravu, kterou ten kámoš nějak nepotřeboval. Rád na to vzpomínám, byly to Rolandy nejvyšší řady v hodnotě 180 tisíc.
Byl jste někdy na „klasickém“ pracovním pohovoru?
Tak určitě… Nejbizarnější pohovor jsem zažil s technickým náměstkem Bílé labutě, kterého jsem žádal o doporučení na vysokou školu. Povídá: „Na jakou školu ti to mám dát, soudruhu?” Já říkám že na Divadelní fakultu, on se od srdce zasmál a povídá: „Ani omylem, soudruhu, ty mi tu školu uděláš a co já tady s tebou budu dělat, já tu žádný klauny nepotřebuju.” Tak jsem tam z fleku dal výpověď a šel domu. A nakonec jsem se tím klaunem stal i bez doporučení toho komanče.
Prace.cz